Daniel Macek

Z Historie obce Bílichov – pomístné názvy
HABEŠ – Jde o severovýchodní část obce (3 popisná čísla) vystavěná v době poslední italsko-habešské války. Pro svoji stinnou, nevlídnou a odlehlou polohu pojmenována kýmsi jako Habeš, což se plně vžilo.
SAMOTY – Severozápadně myslivna a hájovna SMRADOVNA, jež má jméno od houby jelenky smrduté, která se v tomto údolí hojně vyskytovala a dosud vyskytuje. Odtud i název celého revíru. Do Samot patří i ŠŤĚPÁRNA, samota severovýchodně od Bílichova pojmenovaná po rozsáhlých štěpnicích, které tu dříve byly. MALÝ BÍLICHOV tvoří tři popisná čísla a lidově bývá označován NA PILE. Bývala tu pila na vodní pohon, dnes zrušena. Asi před 70ti lety to býval mlýn Brejchy. BŘEZINA, lidově V ZÁMKU. Pojmenování od bříz, jímž se tam zvlášť dobře dařilo, dosud je tu pěkná alej mohutných bříz. Myslivna je postavena na místě lovčího zámečku, který roku 1861 vyhořel po zapálení bleskem.

Společné pomístné názvy:
HUMNA – pruhy zahrad táhnoucí se za jednotlivými domy na jižní straně obce.
NA DRAHÁCH – pozemky podél silnice vedoucí k Zichovci
V ČERVENKÁCH – pozemky směrem k Hořešovicům. Název od červené hlíny.
U HÁJE – pozemky po jižní straně k Hořešovicům. Leží v mírné stráni proti hájům.
ČERNÁ ZEM – pozemky táhnoucí se od Malého Bílichova na západ k lesu. Jméno je od humusovité, černé země. Dřív tam stával les.
U SMEČENSKÝCH – pozemky od myslivny Březiny podél lesa až k silnici k Zichovi. Přiléhající les náležel dříve k panství smečenskému. Ojedinělé pomístné názvy:
Od severu:
PUSTÁ LUKA – část smradovského revíru podél potoka, rašeliniště, pro lesní stromy půda neplodná.
CIKÁNSKÝ DOLÍK – pokračování pustých luk, oblíbené tábořiště cikánů.
POCHVÁLOV – pole při východní straně myslivny Smradovny. Stávala tu ves Pochválov. Leží již v okresu Lounském.
Od severozápadu:
ŽIDOVSKÁ PĚŠINA – pěšina z hranic k Hříškovu. Chodívali tudy nejvíce židé do synagogy na Hříškově.
HADOVÁ CESTA – vede ze Smradovny na hranice, vine se do vrchu jako had.
NA RADLICI – na severozápadě ve smradovském revíru západně Pustých luk. Návrší podobné radlici.
Od jihovýchodu:
HÁJE – pruh lesa k Hořešovicům.
JANOVA – kde protíná potok východně Malého Bílichova pěšinu k Lískému. Prý tam stávala ves téhož jména.Od západu:
ČERNÁ DÍRA - hluboká, tmavá roklina v západní části smradovského revíru.
VYSOKÉ MÝTO – část lesa na kopci východně Černé díry.
ŠVARHÁK – stráň od Hranic proti Vysokému mýtu.
HRANICE – cesta dělící revír smradovský od bilichovského.
U ČERVENÉHO KŘÍŽKU – zde uhořeli dva hlídači dříví v dřevěné boudě Rubeš a Fraj. Také se říká U SPÁLENÉ BOUDY.
VÁPENNÁ PĚŠINA – cesta podél hranic v bilichovském revíru.
V BOROVIČKÁCH - část lesa mezi Hranicemi a Vápennou pěšinou. Roste zde nejvíc borůvek v borovém lese.
NA VÁPENCE – silnice vedoucí na západ k lesu. Půda je tu samý vápenec (opuka).
POMOKLINY – les od Březiny na západ.
Od jihozápadu:
U ZABITÝHO – místo u Boru, kde byl kdysi povozník zabit pákou na utahování dřeva.
BORSKÁ PĚŠINA – vede k Boru.
SPÁLENIŠTĚ- místo, kde vyhořel kus lesa.
U HOUPÁKU – přes údolí proti Spáleništi. Býval tu padací most.
SV. GOTHARD – údolí podél potoka. Pověst vypravuje o mnichu Gothardovi, který tu žil poustevnickým životem. Měl to býti Kat Mydlář.
U RUČIČEK – křižovatka lesních cest. Dřevěné ručičky ukazovaly směr.
NEDOBA – slunná stráň bilichovského revíru ke Hřešicům.
NA KUCHYNI – lesní návrší nad údolím gothardským, kde asi za knížecích honů se obědvávalo.
NA VRCHU (NA KOPCI) – les skutečně na vrchu, blíže Březiny.
V TROUBĚ – roklinka pod Vrchem, odkud byla dříve sváděna voda pro panskou pilu potrubím.
LOMOVKA – stráň od Březiny k jihu, lámal se zde kámen opuka na cesty a stavby
U SUŠÁRNY – místo, kde stávala panská sušárna na lesní semena
BABINA – pozemky těsně přiléhající k obci na stráně západní. Babičky tu asi nejvíce pásávaly housata.